http://www.kardiocentrum.sk http://www.kardiocentrum.sk
 

    menu Hlavná stránka > Monitor >> Zaujímavé linky    kniha návštev galéria     download download      

Nové srdce dostalo za 21 let přes 800 Čechů

(19.5. 2005)
Za 21 let transplantačního programu v Česku dostalo nové srdce 813 lidí. Mohlo by jich být až o třetinu více, kdyby nemocnice dostaly peníze za to, že připraví tělo dárce k transplantaci.

Tuto drahou péči platí nemocnice z paušálu, takže na ní tratí. Informoval o tom přední český kardiochirurg profesor Jan Pirk z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze.

"Já si myslím, že by měl vzniknout fond, který by honoroval nemocnice za to, že mají dárce. Jsem přesvědčen, že by počet dárců při dokonalé organizaci a zainteresování mohl stoupnout o 20 až 30 procent," řekl. IKEM v prvním roce programu provedl čtyři transplantace, nejvíce, 67, jich bylo v roce 1997, loni 35 a letos za pět měsíců 15.

Od roku 1984, kdy IKEM provedl první transplantaci srdce ve východní Evropě, se změnila technika a zlepšily se i výsledky. Dlouhodobě přežívají tři čtvrtiny operovaných. Na čekací listině IKEM a brněnského centra je 74 pacientů, někteří potřebují srdce urgentně.

Na listinu jsou zařazováni nemocní, kteří před sebou nemají víc než rok života. Pokud se jejich stav zhorší, mohou čekání překlenout za pomoci mechanického srdce.

Lidové noviny
KardiologieZDN


Prečo nám núkajú čoraz novšie, drahé lieky
MARCIA ANGELLOVÁ
SME 21.05.05.

Výrobcovia liečiv nám chcú nahovoriť, že prudko stúpajúce ceny liekov na predpis sú nutné, pretože musia pokryť náklady na výskum a vývoj. V skutočnosti je to úplne inak.

Veľké farmaceutické firmy na výskum a vývoj vydávajú relatívne málo - omnoho menej než na marketing a administratívu, ba dokonca menej, než koľko im zostane na ziskoch. Napríklad v roku 2002 predstavovali tržby desiatich najväčších amerických farmaceutických firiem 217 miliárd USD. Podľa ich vlastných údajov vydali 14 percent tržieb na výskum a vývoj. Viac než dvakrát toľko, 31 percent, však minuli za marketing a administratívu. A 17 percent im zostalo ako zisky.

Odvetvie to odmieta a verejne tvrdí, že za marketing považuje len štyri konkrétne činnosti - obchodné návštevy lekárov, hodnotu zdarma rozdaných vzoriek, priame reklamy zamerané na spotrebiteľov a reklamy v medicínskych časopisoch. V skutočnosti však rozpočty na marketing pokrývajú omnoho viac, predovšetkým "vzdelávanie" lekárov (ktoré ich učí predpisovať viac liekov).

A čo zisky? Po mnoho rokov mali farmaceutické spoločnosti v USA vyššie zisky než ktorákoľvek iná branža. V roku 2003 farmaceutický priemysel čo do ziskovosti po prvý raz mierne poklesol z prvého na tretie miesto, ale zisky i tak zostali vysoko nad priemerom.

Nedávne tvrdenie, že farmaceutické firmy vynaložia v priemere 802 miliónov USD na uvedenie každého nového lieku na trh, sa zakladá na tajných a chránených údajoch a je silne premrštené. Nech už však farmaceutické spoločnosti vynaložia na výskum a vývoj akékoľvek sumy, ak za marketing platia viac a na ziskoch im zostane tiež viac, len ťažko môžu tvrdiť, že vysoké ceny sú nutné preto, aby pokryli náklady na výskum a vývoj. Vysoké ceny sú naopak nutné preto, aby pokryli ich ohromné marketingové výdavky a udržali ich enormné zisky. Dnes síce musia ceny mierne krotiť, ale kompenzujú to tým, že presviedčajú viac ľudí, aby brali väčšie množstvo liekov na sporné či zveličené neduhy.

Podstatnou otázkou je, či my spotrebitelia dostaneme za svoje peniaze zodpovedajúcu hodnotu. Hoci sa to môže zdať prekvapujúce, len malá časť liekov je zmysluplne inovatívna. Úrad pre kontrolu potravín a liekov USA za obdobie 1998 - 2003 označil plných 78 percent zo 487 liečiv, ktoré sa novo objavili na trhu, za pravdepodobne nie lepšie než lieky, ktoré už na trhu boli. Navyše 68 percent týchto farmaceutík ani neboli nové chemické zlúčeniny, ale iba staré lieky v novej forme či kombinácii.

Inými slovami, hlavnou produkciou farmaceutického priemyslu nie sú nové lieky, ale drobné obmeny liečiv, ktoré už na trhu existujú - akési lieky "cez kopirák". Dnes už existujú celé rodiny okopírovaných liekov a niet mnoho dôvodov si myslieť, že pri porovnateľných dávkach je jeden lepší než druhý.

Americký farmaceutický priemysel je úplne závislý od vlády financovaného výskumu a vládou garantovaných monopolov v podobe patentov a výhradných marketingových práv. Tých niekoľko málo novátorských liečiv, ktoré sa objavia, vychádza obvykle z výskumu financovaného z verejných peňazí vo vládnych či univerzitných laboratóriách. Dokonca i pre okopírované lieky platí, že ich originál je obvykle založený na vládou sponzorovanom výskume.

Podstatným zistením je to, že navzdory v branži rozšírenej rétorike sú farmaceutické firmy čím ďalej menej inovatívne. Preskupujú len staré známe lieky, získavajú nové patenty a výhradné práva a spoliehajú sa na svoju marketingovú silu, že lekárov i pacientov presvedčia o tom, že vyrábajú liečebné zázraky. viac:


Slovenské zdravotnictví - reforma k horšímu

Zatímco Slováci se o situaci v Čechách zajímají a slovenská média přinášejí pravidelně informace o všech jen trochu zajímavých událostech v ČR, v Čechách víme o Slovensku málo, skoro nic. K naší vlastní škodě. O tzv. reformě ministra Zajace nejsou naši občané informováni vůbec. Zajímat by se měli. Jednak proto, že je nám Slovensko dáváno za příklad, jednak proto, že ODS pod záštitou stínového ministra senátora Julínka předkládá ambiciózní program v rámci programu „Modrá šance“. Tato „modrá hrozba“ vychází z podobného „myšlenkového“ zázemí a stojí za zvláštní pozornost.


O „Zajacově reformě jsem se z našich médií dozvěděl pouze to, že „Slováci jsou napřed“ (roztroušené poznánky), že reforma přinesla úspěchy, ale pro některé chudé občany také snížení dostupnosti péče (ČRo1) a hlavně, že delegace českých senátorů v čele s MUDr. Sobotkou (ODS) byla reformou nadšena (ČTK - ještě před účinností příslušných zákonů - převzali skoro všichni).

Jelikož mě slovenská reforma zaujala, využil jsem svých kontaktů a zajel v poslední době dvakrát na Slovensko (vrátil jsem se 10. dubna). Hovořil jsem s předsedou odborového Svazu zdravotnictví a sociálních služeb Dr. Andrejem Kučinským, který na rozdíl od předsedy českého Svazu zdravotnictví a sociální péče Dr. Schlangera nápady Světové banky a slovenských reformátorů neobdivuje a s prezidentem Slovenské lékařské komory Prof. Milanem Dragulou, který je stejně jako Dr. Rath k reformě krajně kritický. Spoustu informací mi poskytl i generální sekretář komory Dr. Eduard Kováč, bývalý ředitel slovenské VZP, jednal jsem i s místopředsedy strany „Smer“ Prof. Dušanem Čaplovičem a Dr. Pavolem Paškem, dále s několika významnými lékaři, jejichž jména neuvedu, protože je nechci existenčně ohrozit. Jediný, s kým jsem se na Slovensku setkal a reformu chválil, byl šéfredaktor Zdravotnických novin Dr. Zárecký.

Světová banka a postpubertální experti

Stejně jako v Čechách se nápady produkované některými hlavami (Sobotka, Julínek, Jahn) opírají o mezinárodní autority, například Světovou banku. Ta má ve zřizovací smlouvě jasný cíl: „boj proti chudobě, sociálnímu vyloučení, podpora ekonomického rozvoje chudých zemí, podpora zlepšování životních a pracovních podmínek občanů členských států“. Je otázka, zda si SB deklarovaný cíl uchová v době, kdy má být do jejího čela postaven „jestřáb, klíčový architekt války v Iráku“ a „vlajkonoš amerických neokonzervativců“ Paul D. Wolfowitz. Delegaci z této instituce hostilo vloni v květnu také Ministerstvo financí. O produktu vzešlém z tohoto jednání jsem již referoval v článku „Už jsme slezli se stromů“ http://www.blisty.cz/art/22088.html). Je typické, že poradci tvůrců reformy slovenské i tuzemské jsou jedinci mladí věkem, chudí zkušenostmi a prostí pocitů odpovědnosti za potřeby pacientů, zájmy zdravotníků i peníze pojištěnců. O to blíže mají k velkým měšcům. Také zkušenosti například z Kostariky nebo Singapuru jsou u nás poněkud málo uplatnitelné.

Na počátku bylo slibováno a ty sliby byly lživé

Ministr Zajac je obratný demagog. Při prosazování reformy si počínal šikovně. Sliboval všechno všem. Zejména ujišťoval, že „posílí práva pacientů“. Ostatně totéž tvrdí i stínový ministr Dr. Julínek (Modrá šance, ODS).

Jedna věc jsou řeči, druhá zákony. A tak se vymahatelné záruky ze zákonů vytratily a zbyla jen slova. Například „zmírnění utrpení v souladu se současným stavem lékařských a biomedicínckých věd“ bylo zredukováno na „zmírnění utrpení“. Tím je ovšem i eutanázie. Podobně měl dosud stát garantovat „poskytnutí zdravotní péče v nejbližším zdravotnickém zařízení, které je schopné poskytnout potřebnou zdravotní péči“, podle nového zákona má stát garantovat blíže nedefinovanou „minimální síť.

Péče o neinformovanost

Podle různých informací dostalo Slovensko od Světové banky půjčku na „propagaci reformy“. Nejnižší částka o niž jsem slyšel byla 82 mil. Sk. Částka byla celkem postačující na dočasné utlumení informací v médiích. Sme nebo Pravda však po prvních zkušenostech s reformou referuje, bulvární deníky a časopis lékařské komory Konzilium se věnovaly kritice od počátku. Zdravotnické noviny reformu od počátku chválily. Vzdor této skutečnosti průzkum agentury Polis v polovině loňského srpna zjistil podporu reformy u 24,6% občanů, na konci září klesla podpora na 6%.

Úroveň legislativní práce

Balík zákonů, který „reformu“ legislativně definoval byl dvakrát novelizován ještě v roce 2004, tedy před tím, než byl účinný. Zákony byly znovu novelizovány v lednu a na konci dubna je čeká další novelizace. S prováděcími předpisy je to ještě horší. Například seznam diagnóz za které se má platit (ponechme stranou nesmyslnost konceptu) vzbudil značnou vlnu odporu. Byl tedy zrušen a vypracován seznam diagnóz, za které se naopak platit nemá. I ten byl zrušen ještě před koncem loňského roku.

Přesto byl vládními pravicovými stranami balík zákonů (i po novelách) schválen. Napomohli tomu i nezařazení poslanci (9), většinou původem v HZDS. O jejich motivaci netřeba dlouho přemýšlet. Prezident Gašparovič shledal zákony protiústavními a odmítl je podepsat. Poslanci však jeho veto přehlasovali.

Zákonům se však podařilo vytvořit jednotný protireformní blok. Spojilo se tak 14 organizací velmi různé až obvykle protikladné názorové orientace. Společný zájem svedl dohromady: Slovenskou lékařskou komoru, lékárnickou komoru, komory středních zdravotnických pracovníků, porodních asistentek, zubních techniků a zubních lékařů, odborový Svaz zdravotnictví a sociálních služeb, Lékařskou unii specialistů, Unii vysokoškolsky vzdělaných zdravotníků, Lékařské odborové sdružení, Asociace domácí ošetřovatelské péče, Asociace výrobců generických léků a konečně Asociace distributorů léků a zdravotnických prostředků.

Svorně protestovali proti vládnímu podvodu, protože reforma zavádí zásadní změny, které programové prohlášení vlády nepředpokládalo. Namítali protiústavnost a nesoulad s jinými zákony jakož i nevykonatelnost pro chybění důležitých prováděcích předpisů. Marně.

Jak chudák do ještě větší bídy přišel

Slováci celkem logicky porovnávají svoji situaci především s Českou republikou, s níž sdíleli desítky let společný stát. V loňském roce byly výdaje podle slovenské statistiky v ČR 192 mld. Kč, na Slovensku 84 mld. Sk (Sk je 0,79 Kč). Podíl zdravotnictví na HDP je v ČR 7,2% ve SR 5,8%. Průměrná mzda ve v ČR 17 800 Kč, na Slovensku 15 800 Sk, nezaměstnanost v Čechách 9% na Slovensku 17%, kojenecká úmrtnost v ČR 4 promile, ve SR 7,2 promile. Závazky po lhůtě splatnosti a zadlužení dosahovaly na Slovensku vyšší úrovně.

Slovensko je ovšem členem EU- v mnoha ohledech nejchudším. Příprava reformy zdravotnictví urychlila odchod slovenských zdravotníků za hranice. Slovenská lékařská komora eviduje počty lékařů odcházejících do zemí EU mimo ČR, protože v těchto zemích potřebují od komory dokument o způsobilosti. Do zemí EU mimo ČR odešlo vloni 367 lékařů (zhruba každý den jeden, za první čtvrtletí 2005 už 93). Nejvíce slovenských lékařů je však v ČR- odhaduje se, že více než tisíc (a více než 5000 zdravotních sester), odcházejí i mimo EU. Za jediný rok odešlo přibližně tolik lékařů, kolik jich na Slovensku ročně ukončí studium lékařství.

Máme také po slovenském vzoru urychlovat útěk českých lékařů?

Co se opravdu povedlo

Z toho, co se na Slovensku podařilo lze usuzovat na skutečný cíl. Tím je ovládnutí veřejných fondů a dosud veřejných institucí soukromým kapitálem. Podle nových zákonů jsou slovenské zdravotní pojišťovny přeměněny na akciové společnosti. Na akciové společnosti se mění i nemocnice po jejich předání krajům. Tři z pěti zdravotních pojišťoven ovládla finanční skupina Penta, Slovenská VZP je přeměňována na akciovou společnost zatím v stoprocentním vlastnictví státu stejně jako pojišťovna pro vojáky, policisty a železničáře. Předpokládá se, že do nich budou majetkově vstupovat soukromé společnosti na základě kapitalizace dluhů.

Zákon umožňující ovládnutí veřejného zdravotního pojištění obchodními společnostmi (soukromoprávními subjekty) je světový unikát.

Smyslem obchodní společnosti je vytvářet zisk. Na tom by nebylo nic špatného v přemnohých jiných případech, jenže občané na Slovensku platí v rámci zdravotního pojištění už i na to, aby si někdo z těchto peněz usypával do svého měšce na zcela jiné účely. Bídné slovenské fondy, které mají pokrývat potřeby zdravotní péče, budou dále ochuzeny. Zbohatne vlastník pojišťoven. Zákonem byla zrušena hranice 4% pro režijní náklady pojišťoven, mohou spotřebovat na co chtějí kolik chtějí. Tatáž finanční skupina ovládající zdravotní pojišťovny ovládá i velmi mnohé nemocnice a řetězce lékáren. Platí za péči sama sobě. Zákon ji umožňuje dohodnout se s různými smluvními subjekty na různých úhradách s rozdílem až 15%. To je rozdíl spolehlivě likvidační a posilující monopolizaci. I z nemocnic nyní lze usypávat prostředky občany povinně placené na „zdravotní péči“. Na čem se dá šetřit? Především na mzdových výdajích, které činí skoro polovinu všech výdajů nemocnic. Propustí se zaměstnanci a ostatním se sníží platy. Obchodní společnosti totiž nejsou vázány tabulkovými mzdami, mají mzdy smluvní. O nějaké rovnoprávnosti smluvních stran při vysoké nezaměstnanosti a konkurenci ještě bídnějších přistěhovalců nemůže být ani řeči. Obchodní společnosti dále budou šetřit na zdravotní péči. Ta se prostě zhorší (už je to patrné). Vlastnictví řetězců lékáren vede k jiné optimalizaci. Některé kategorie léků jsou drahé, ale z pojištění se nehradí…

Že se snížilo zadlužení? Ale ovšem, je třeba radikálně snížit výdaje aby vzrostl zisk a mohl odplynout mimo zdravotnictví. Teď už zbývá donutit občany aby více platili a mohly rychleji růst zisky.

Oddlužení se zajišťuje také firmou „Veritel“. Věřitelé dostanou část svých pohledávek, pokud by se jim to nelíbilo… Byl zaveden Úřad pro dohled nad pojišťovnami - ten je obsazen a kontrolován politicky. Slovenská VZP se fakticky stala součástí ministerstva. To je asi to slibované „odpolitizování“ zdravotnictví.

Jen počkej Zajaci

Reforma zdravotnictví je na Slovensku krajně nepopulární. Při dosažených výsledcích (za pouhé 3 měsíce!) to jinak ani být nemůže. Důsledkem mimo jiné je, že politická strana „ANO“ televizního magnáta Ruska, za níž je ve vládě ministr Zajac, se propadá ve voličských preferencích a dosáhla na úroveň hranice volitelnosti. Reforma bude jistě připomínána před volbami v příštím roce, aby vyřadila ANO ze hry. Již dnes na tom pracuje podle preferencí nejpopulárnější slovenská politická strana „Smer“ Roberta Fica, která má být asi za měsíc přijata do Socialistické internacionály. Zajacovi nakonec poděkují jen majetkoví podílníci na zdravotních pojišťovnách a velkých zdravotnických zařízeních. Tam kde jde o prachy, nemívá vděčnost tak velkou tržní hodnotu.
viac:



Amerických lekárov budú súdiť špeciálne „medicínske“ sudy. 18.02

V USA bude vytvorený inštitút špeciálnych medicínskych  sudov, kde namiesto poroty budú rozhodovať experti - odborníci, píše časopis   British Medical Journal

Rozpracovávaním tohto projektu bola poverená Harvardska škola verejného zdravotníctva (Harvard School of Public Health) v spolupráci s dobročinnou organizáciou „Verejné blaho“(Common Good), ktorým je určený grant vo výške 1,5 milióna USD.
Táto potreba vznikla v dôsledku neustále sa zvyšujúceho počtu súdnych žalôb na „nekvalitnú liečbu“. Bez ohľadu na to, že prezident Bush sľúbil výrazne znížiť výšku pokút za „nefinančné lekárske delikty“, veľa lekárov rušia svoje súkromné praxe, a v niektorých lokalitách prehlbuje sa nedostatok gynekológov, ortopédov a viacerých iných odborníkov...
Viac:
Medical courts could ease US malpractice crisis, group says - BMJ, 330:382, 19.02.2005

Antiagreganica v léčbe vaskulárnich onemocnení (7.2. 2005)
http://kardiologie.zdn.cz
Vytváření trombu na ateromovém platu je patofyziologický proces, který může vést k ischemické příhodě postihující mozkové, koronární nebo také periferní arteriální řečiště. Cílem podávání antiagregačního přípravku je efektivní prevence opakované cévní příhody... viac


Obezita přispívá nejen k infarktu a cukrovce, ale i k rakovině

PRAHA - Obezita nepřispívá jen ke vzniku srdečních chorob a cukrovky, ale může zapříčinit také rakovinu. Nadváha je rizikovým faktorem nejméně devíti druhů nádorů. Vyplynulo to z lékařských studií. Informace zveřejnil Farmaceutický zpravodaj Mezinárodní asociace farmaceutických společností.
Tuk zvyšuje hrozbu výskytu nádorů tračníku, prsu, dělohy, ledvin, jícnu, slinivky břišní, žlučníku, jater a horní části žaludku. U žen s nadváhou je dvakrát větší riziko vzniku rakoviny děložní sliznice, než u žen štíhlých. Obézní jsou pak ke vzniku tohoto onemocnění dokonce až pětkrát náchylnější...

Více než polovina kuřáků v Evropě pokračuje (9.9. 2004)
Více než polovina kuřáků v Evropě pokračuje ve svém zlozvyku i poté, co prodělali vážné srdeční onemocnění. Jejich podíl se navíc ve srovnání s údaji starými téměř deset let nezmenšil. Vyplývá to ze studie, která byla zveřejněna v rámci kardiologického kongresu v Mnichově. Studie prezentovaná Jaakkem Tuomilehtem z Národního institutu pro veřejné zdraví v Helsinkách konstatuje, že plných 52 procent pacientů, kteří prodělali infarkt, operaci srdce nebo jinou vážnou srdeční příhodu, rok po této dramatické události znovu kouří, stejně jako před ní. V rámci výzkumu bylo sledováno 5551 osob v 15 evropských zemích. Autoři studie si kladou především otázku, proč je osvětová práce při odrazování nemocných od kouření tak neúčinná, protože vysvětlovací kampaně a rady lékařů jednoznačně kouření odmítají. Přesto se situace nelepší, spíše naopak. Podobná studie z roku 1996 uvádí, že v kouření pokračovalo i po vážných srdečních potížích 40 procent kuřáků.

V Evropě kouří v průměru zhruba 30 procent dospělé populace, v zemích východní Evropy je to výrazně vyšší procento. Z lidí, které postihne vážná srdeční příhoda, je v průměru 40 procent kuřáků. Z nich pak více než polovina po zotavení v kouření pokračuje.
http://kardiologie.zdn.cz/detail.htm?id=42884


Pojišťovny proplatí potahované stenty všem potřebným pacientům (7.12. 2004)
Kardiologové se společně se zástupci zdravotních pojišťoven dohodli, že od ledna dostanou moderní stenty všichni pacienti, u nichž to bude nutné. Příští rok dostane potahovaný stent až třicet procent nemocných, odhadují lékaři. Samotná dohoda lékařů s pojišťovnami o zavedení moderní léčby do praxe je v zemi precedentem...
http://kardiologie.zdn.cz/detail.htm?id=44292 Zdroj: Mladá fronta DNES





Last update: 15:32:33 - 03.08.2005